|
|
|
![](\"ikony/invisible.gif\"){kind=small}
Testovat Siemens SK65 je jako vrátit se do časů, kdy mobilní telefony svou váhou a velikostí mohly směle konkurovat polním vysílačkám v armádě. SK65 není totiž žádný drobeček. Svojí délkou se vyrovná Nokii 6310 a s váhou 144g zcela jistě protáhne vaší kapsu u tepláků.
První zmínka a první fotografie tohoto drobečka se po internetu rozlétly koncem července letošního roku. U tohoto modelu šel Siemens vlastní cestou telefonu s integrovanou QWERTY klávesnicí. Tu neudělal vyklápěcí podobně jako modely Nokia 6800-6820, ale rotační, která se pootáčí o 90°. Testovaný telefon byl zatím neprodejný vzorek a jeho český firmware s číslem 00 hovoří za vše. Nebyl nejrychlejší, některé funkce byly popsány anglicky a v menu chyběla jedna ikonka (tam kde obvykle bývá ikonka fotoaparátu). Po zapnutí chtěl mobil neustále posílat dvě SMS na německé číslo (zřejmě informace mateřské firmě, že si jej dovolil někdo zapnout). Neberte prosím tuto "recenzi" jako plnohodnotnou právě kvůli neúplné finální verzi telefonu. Je to spíše zatím přiblížení. Je možné, že pokud se telefonu dostane možnosti prodeje na českém trhu, otestujeme jeho ostrou verzi.
Šou začíná
1. Vzhled
Při prvním vzdáleném kontaktu, kdy proběhnete kolem vitrínky s telefony při úprku na dopravní prostředek, ve vás může SK65 vyvolat dojem velice luxusního manažerského telefonu. Při bližším kontaktu se vám tento dojem potvrdí ale pouze do doby, než telefon vezmete do ruky a pocítíte jeho váhu, objemnost a nešťastnou délku. Sice kombinace černé a kovově šedé s prvky imitující chrom působí velice estetickým dojmem, ale výše zmiňované lahůdky rozhodně nevyváží. Od horní části, přes displej až po klávesnici vede černé leštěné plastové krycí sklíčko. Je to sice pěkný doplněk vzhledu telefonu, ale poněkud nepraktický. Tak velká plocha si zákonitě vyžaduje poškrábání a u testovaného modelu tomu nebylo jinak. Zřejmě jej nějaký předchůdce podrobil crash testu s očekáváním, zdali to přístroj vydrží. Bohužel marně - nevydržel. Hned několik škrábanců je toho důkazem.
Zadní část telefonu se zcela vymyká z celkového designu. Tady si dal designér záležet, použil nejobyčejnější černý lesklý plast a připlácnul tuto velkou černou plochu na záda telefonu. Proč také dělat nějaké kudrlinky že? Když držíte telefon u ucha, dohadují se kolemjdoucí spoluobčané jestli předvádíte holící strojek nebo obal na brýle. Tak asi na mně působí zadní část jinak celkem vzhledově povedeného telefonu. Tam kde většinou bývá čočka fotoaparátu, která je u modelů řady x65 standardem, je pouze velké černé nic. Pro ty čtenáře, kteří až doposud doufali a modlili se k mobilnímu bohu s očekáváním integrovaného fotoaparátu, musím jejich naděje ukončit. Bohužel. Tento telefon nedisponuje integrovaným fotoaparátem ačkoliv místa na sobě má na deset čoček. Navíc zadní kryt u testovaného modelu docela hlasitě vrzal při držení telefonu. Při vibračním zvonění dokonce až neskutečně drnčel a pouze stisk telefonu v dlani tento efekt umlčel.
Ve spodní části je datový konektor, jak jsme tomu zvyklí již po několik let (že to někdy u Siemensů nezkusí obrátit a umístit jej nahoru). Pod konektorem je pružinová západka pro otevírání krytu baterie (to je ta zadní pěkná černá část). Dostat se k baterii také zasluhuje trošku šikovnosti a obou rukou.
2. Klávesnice
I když víte, že je klávesnice rotační (alespoň na obrázku to tak ukazují), chvilku zaváháte při pokusech jak jí objevit. Pootočením vrchní a spodní strany telefonu do protisměru se klávesnice rozhodne ukázat se a vy poznáte ten rozdíl ;o). V rozloženém stavu vypadá telefon jako šuriken, bojová vrhací zbraň japonských nindžů. Kdo ví, jestli právě odtud nepochází škrábance na telefonu, kdy se předchůdce snažil v zoufalém zápalu telefon hodem zapíchnout do dveří od zahradní latrýny. V militantně založených jedincích může SK65 směle evokovat smrtící zbraň.
Ovládání numerické klávesnice spolu se směrovým středovým tlačítkem je pohodlné a vhodné i pro silnější prsty. Jen využití místa na klávesnici mohlo být k celkové velikosti telefonu klidně větší. Tlačítka jsou příliš stísněna na spodní části a oproti tomu je zbytečně velké středové tlačítko. Když jsem tlačil na nejspodnější tlačítka klávesnice, měl jsem pocit, že se mi chce telefon převrhnout díky velké protiváze na druhé straně. U tlačítek pod displejem si chvíli musíte zvykat na jejich funkčnost, protože jsou kolébková. Občas se mi stávalo, že jsem místo stiskem nahoru stisknul dolů a byl jsem zpět na úvodním menu. Po chvilce cvičení a hlasitého vrčení si zvyknete. Tlačítka mají vyšší zdvih a opět, jako u většiny telefonů řady x65, doprovází stisk hlasitějším lupnutím. Podsvícení numerické klávesnice je bílé a rovnoměrné, jen tlačítka pro zapnutí telefonu a příjmu v sobě mají poměrně ostře svítící červenou a zelenou LED diodu.
Pokud pootočíte QWERTY klávesnici, rozzáří se na vás červená písmenka. Je trošku zvláštní, že je zde zvoleno červené podsvícení, ale asi chtěl Siemens odlišit numerickou klávesnici od té písmenné. Osobně bych asi volil jednotnou barvu pro celý telefon, ale to je věcí vkusu. Na začátku vám chvíli trvá než se zorientujete v té spleti písmen a znaků na klávesnici, ale vše je opět otázkou několika napsaných SMS.
3. Displej
Stále tvrdím, že displeje u řady x65 jsou velice povedené a nejinak je tomu i u SK65. Aktivní displej zobrazující 65 tisíc barev je výborně čitelný i za jasného dne. Podsvícení je rovnoměrné a jeho jas se dá v několika krocích nastavit. Nižší jas osvětlení zvyšuje výdrž baterie, která nemá příliš velkou chuť zásobovat váš telefon větším přísunem energie po několik dní. To je asi problém většiny mobilních telefonů s barevným displejem, jen u řady x65 se mi zdá, že díky právě velkému displeji je tato doba poněkud kratší. Každý den večer se SK65 dožadovala dobíjení pod pohrůžkou nemilosrdného vypnutí. Při mé frekvenci cca dvaceti několikaminutových telefonátů za den a několika SMS, jsem jí tuto radost dopřál a pravidelně večer na dobíječku připojil. Nic jiného mi ani nezbývalo pokud jsem chtěl druhý den používat telefon dál.
Možná se už budu několikrát při psaní recenze opakovat co se týče funkcí u řady x65. Ani u SK65 nenastaly nijak závažné změny a veškeré funkce, které jsou použity u S65 jsou totožné i v tomto telefonu. Jedinou, kterou nenajdete je absence integrovaného fotoaparátu (samozřejmě i MMC karta chybí). Dokonce zatím místo něj ani nebyla nahrazena ikonka v menu (ty byly zaměněny podle tohoto návodu)
Proto prosím čtenáře za laskavé prominutí, když si dovolím ukojit jejich žádostivou touhu po informacích přesměrováním na megarecenzi S65, kde se dočtete všechny podrobné údaje o funkcích a nastavení tohoto telefonu do úplné maličkosti.
Závěrečné poznatky
Několikadenní používání SK65 ve mně zanechalo sporné dojmy. Telefon je to sice zajímavý, leč má spoustu ale...
Velký, neohrabaný, těžký, náchylný k poškrábání díky velké ploše krycího skla, nedobře zpracované vrzající plasty, absence integrovaného fotoaparátu v této třídě, nemožnost rozšíření paměti MMC/SD kartou, drnčení plastů při vibracích a zbytečně malá tlačítka numerické klávesnice k poměru velikosti telefonu. Těchto několik záporů mne utvrzuje v tom, že Siemens zcela nedomyslel koncepci telefonu a nedotáhl jej tak zcela úplně do verze, která by v této kategorii měla být úspěšná. Rozhodně nedávám telefonu šanci, stát se masovou záležitostí ohromující davy nadšených fanoušků. Kupovat si kvůli ne zcela potřebné QWERTY klávesnici tento telefon mi připadá zbytečné a nerozumné. U komunikátorů nebo u PDA bych dokázal pochopit nutnost QWERTY klávesnice, ale u běžného mobilního telefonu zatím asi síla trhu k tomuto kroku ještě nedospěla. Je dobře, že jde firma Siemens kupředu a inovací posouvá mobilní technologie dál, SK65 mi ale připadá krokem zpět. Časy velkých a těžkých telefonů jsou již dávno pryč. Na druhou stranu mít mobilní telefon v kombinaci s házecí hvězdicí také není k zahození.
Bližší technické informace a data naleznete v našem přehledu telefonů, kde můžete SK65 porovnat až se třemi dalšími telefony.
Za laskavé zapůjčení telefonu děkujeme firmě:
AGORA plus, a.s.
značková prodejna a servis SIEMENS
pasáž MAXIMUS, Masarykova 25/27 Brno
Fotografie: Radim Zeman ©2004
|
|